Vojtěch vítězí v závodě světového poháru!

Konečně po mnoha výborných umístěních v první desítce a na velké bedně se našemu závodníkovi podařilo ukázat všem mistrům světa zač je toho loket.

Není co dodat, gratulujeme. Všem fanouškům udělal obrovskou radost.

Výsledky muži:

  1. Vojtech Kral CZE                15:08
  2. Jerker Lysell SWE              15:13
  3. Matthias Kyburz SUI         15:15
  4. Martin Regborn SWE        15:26
  5. Frederic Tranchand FRA  15:28
  6. Gustav Bergman SWE       15:35

Světový pohár se v Lotyšsku běžel ve třech závodech, v pátek 26. 8. krátká trať, na které Vojtěch obsadil velmi pěkné 11. místo, sobotní štafety se bohužel našemu A týmu nevyvedly podle představ. V neděli 27. 8. se běžel sprint, nejprve kvalifikace, odpoledne finále. Vše najdete na: http://wcup2017.lv/

Foto: Cesis, Lotyšsko, 27. 8., zdroj FB závodu

                     

Yes!enický maraton 2017

O víkendu 19.8., kdy se kupodivu nekonaly žádné naše závody, si spousta orienťáků zaběhla Jesenický maraton.

Severka měla zastoupení jak na opravdu tvrďácké trati maratonu, tak na trati půlmaratonu. Na maratonské trati Vašek (statující za sekci Vlčí důl) tentokrát na přední pozice neútočil, obsadil 20. místo v čase 4:06, zatímco jeho parťák z Vlčího dolu Karel Axman se vytáhl,  doběhl na  4. místě, v čase, 3:37. Víčko se také pustil na dlouhou trať, na začátku si užil pozici vedoucího  závodníka, ale pak mu došly síly a bohužel závod nedoběhl. Na 22 km trati bojoval o přední místa Maroš, podařilo se, doběhl 10. v absolutním pořadí v čase 1:44. O důstojné umístění se snažili na kratší trati ještě Jurka 2:30:51 (22. místo mezi nejstaršími muži) a Zdenka 2:30:59 (8. místo mezi zralými ženami.) Naše nezaměnitelné běžecké styly si můžete prohlédnout ve fotogalerii závodu: http://milan952.rajce.idnes.cz/YES_ENICKY_MARATON_17/, Maroš fotka číslo 28 a 29, Jurka 212, Zdenka 227, Vašek 392, 393; Karel 301.

Co přinesl červenec 2017_Jak to viděla Zdenka_2. kapitola

The World Games 2017

Sotva jsem si stačila vydechnout po po všech stránkách náročném cestování Estonskem, Lotyšskem, Litvou a Polskem, už bylo na čase se připravit na cestu do Wroclawi. Nečekala mě cesta na běžné orienťáky, ale na olympiádu, i když neolympijských sportů. Teoretickou přípravu jsem zahájila již doma, otevřela stránku WG a pročítala sporty a disciplíny. To, že se jezdí na kanoi v bazénu a přitom se hraje s míčem, jsem již znala jako sport, ale že lze získat medaile ve sportu, ve kterém plavete s jednou ploutví jako mořská panna nebo zachraňujete figurínu ze dna bazénu, to bylo pro mě překvapením.

Další novotou byla organizace této světové akce. Chceš-li se zúčastnit jako divák, musíš si zakoupit lístek do arény. Pro jistotu jsem si vstupenky koupila předem přes internet a udělala dobře, neb pak byly velké fronty, ba dokonce lístky byly vyprodány! Jak je to možné? Polští vyznavači OB tu byli ve velkém zastoupení, také nejrůznější bafuňáři a oficiální hosté. Českých fanoušků bylo spíše málo, ale když se k nim přidali i Češi z řad pořadatelů a českého o-týmu, tak nás nakonec slyšet a vidět bylo. Jánošíkovi a já jsme navíc důsledně dbali na viditelné umístění vlajek, aby je čeští kameramani měli v záběru.

Na WG jsem cestovala s kolegy z klubu KUO, kteří jako jediní byli přihlášeni na doprovodné závody tzv. O-Games. Wroclaw nás přivítala nevlídně, že pršelo, to je slabé slovo. Naštěstí ráno před závodem už byly kostky v uličkách oschlé a jen kaluže a šedá obloha připomínaly včerejší liják. Sprintová aréna byla postavena na náměstí Nowy Targ a kontroly rozmístěny až do historické části, např. na Rynek a před radnici. Vstup do arény (byla předtím také použita pro sportovní lezení) byl možný jen branou přes důslednou kontrolu. Problém byl s tyčkami na vlajku, ty vypadaly nebezpečně, musela jsem je zkrátit na maximálně 1 metr. Fanoušci Jánošíkovi, s bytelnou dřevěnou tyčí a s velkou vlajkou, neprošli, vlajka nakonec byla umístěna ke sběrce. V aréně bylo vše, start, cíl, průběh, obrazovky, ale jak máte povzbuzovat závodníky, když se nedostanete ke koridoru? Dopadlo to tak, že můj klobouk s vlaječkou přesvědčil službu u VIP vchodu, abych mohla projít, když jsem chtěla na trať nebo ke sběrce. Fandili jsme, jak se dalo, nedopadlo to, Vojta neměl svůj den. Já osobně jsem si pak v závěru přála, aby vítězství zůstalo výbornému běžci Belgičanovi Yannicku Michielsovi, ale bohužel mu chyběly 2 sekundy na vítězného Švéda.

Odpoledne jsme absolvovali 1. etapu O-games v Bialem Blotu. Název sídla neodpovídá situaci v lese, bylo to spíše bloto zelené. Závod bych přirovnala k našemu oblastnímu závodu, ovšem bez kafíčka a piva, zato s pořádnými poháry a diplomy. Já jsem si to v kategorii Open A (the longest, the most difficult) náležitě užila, výsledný čas odpovídal charakteristice kategorie.

Koupaliště v Trzebnici – Zdroj jako arena pro krátkou trať WG i O-Games, bylo dobrou volbou. Opět zde byl umístěn start, průběh i cíl. Tentokrát bylo nejvýhodnější sedět na tribuně a divák měl vše potřebné v hledáčku. Závod začaly ženy, Terka Jánošíková vybíhala do lesa s číslem 11, tajně jsme doufali, že by to mohla být předzvěst umístění. No, nebyla, ale Terka si alespoň v průběhu závodu užila nějakou tu slávu, maje průběžně výborné mezičasy. Pak začala opět předstartovní nervozita (myslím, že nejen moje), blížil se start mužů. Honzu Petrželu jsem poctivě sledovala na obrazovce, abych si prohlédla trať, fandili jsme mu na průběhu i do cíle. Zde se mimochodem o doběhnuvší závodníky starala naše dvojice dobrovolnic, Novotná – Zatloukalová (již obohacena o zkušenosti z nedávného MS v Estonsku). Když běžel Vojta, mělo to obvyklý průběh… mezičasy nijak závratné, ale slibné. Drama závodu fundovaně podpořili hlasatelé, kteří podle záludnosti tratě a mezičasů předvídali možný vývoj a výkony závodníků. Situace se vyvinula tak, že když Vojta probíhal arénou, byl průběžně druhý, za ním ještě čtyři závodníci, někteří již bez šance na přední místa. To zase budou nervy… raději jsem si šla stoupnout do cíle, abych se nemusela dívat na obrazovku. Hlášení však nešlo uniknout, a taky nebylo proč. Tentokrát to dopadlo! Členové týmu Vojtu ještě povzbudili cestou ze sběrky a bylo jasné, že medaile bude. Pak už si Vojta užíval své chvíle slávy, přijímal gratulace od členů týmu a českých funkcionářů. My, obyčejní čeští příznivci, jsme mu udělali několikrát oslavnou vlnu, když přicházel na stupně. Kreace se pod vedením p. uč. Tomise Novotného tak povedla, že koukali i dva švýcarští hoši, kteří s ním na stupně vystupovali. Pak měl Vojtěch příjemnou povinnost se věnovat médiím, rozhovor pro IOF dělal poněkud navlhlý, neboť kamarádi z týmu ho hodili za odměnu do bazénu.

Tož, pěkné to bylo, právě deset let od získání zlata na JMS, konečně pro Vojtěcha medaile z individuálního závodu v dospělých.

Odpolední etapa O-Games proběhla ve stejném lese, o kterém nutno říci, že se dost podobal českému. Nástrahou pro závodníky byla pouze trať natočená na malém prostoru, hodně se křížila. Nejlepší na celé etapě však bylo, že jsme mohli využít koupaliště se všemi atrakcemi. Prostě pohoda.

Český olympijský houseboat ukotvený v centru Wroclawi jsme plánovali navštívit tak jako tak, a to jsme netušili, že k tomu bude taková dobrá příležitost. Nakonec se nás sešlo dost, fanoušci a čeští pořadatelé WG, využili jsme nabídky a řádně českým mokem oslavili medaili. U vedlejšího stolu se sešlo vedení našeho svazu se zástupci IOF a ČOV, na rozdíl od nás schůzovali vážně, například o MS, které čeká Česko v roce 2021.

Závod sprintových štafet si vybral to nejhnusnější počasí, v podobě mrholení a deště. Uzavřeni v aréně, v parku s vodotrysky, se nebylo kam schovat, na řadu přišly pláštěnky a deštníky. Po prvním úseku Denisy to vypadalo ne zrovna medailově, ale pak už se pořadí naší štafety zlepšovalo. Alespoň to tak hlásil komentátor, pro déšť a velkou vzdálenost jsem na obrazovku moc neviděla. Slušně se dařilo polské štafetě, což hlasatel radostně komentoval. Na třetí Vojtův úsek vybíhali ještě Poláci před námi, ale náš sprintový specialista předběhl pět štafet a rázem posunul vybíhající Terku do hry o velkou bednu. Ze závěrečného finiše jsem mezi deštníky jen viděla, jak naše nejmladší závodnice předbíhá polskou závodnici, dobíhá na sedmé příčce, ale Norové jsou diskvalifikováni, a nakonec je z toho výborné šesté místo (které se na rozdíl od MS na WG bohužel nevyhlašuje). Konec dobrý, všechno dobré, dokonce přestalo i pršet. Následuje vyhlášení, oficiální focení, selfíčka orienťáckých příznivců se svými vzory, mediální rozhovory etc. Teď už jen napsat zprávy, hodnocení, zveřejnit fotky a je to.

Není však konec pro závodníky O-Games, čeká nás sprint. Pokusíme se napodobit naše „předběžce“ a bojovat stejně srdnatě jako oni, když už rychlostí se s nimi srovnávat nemůžeme. Závod se běžel na menším prostoru než štafety (neběželi jsme v zoo), což v mém případě znamenalo, že jsem čtyřikrát přebíhala přes stejný mostek, naposledy jsem si raději zvolila jiný postup. Ale závod to byl pěkný, stejně jako závěrečné vyhlášení. Poctivě byly vyhlášeny a oceněny všechny kategorie, obzvláště děti. K mému překvapení i kategorie Open A, ve které jsem se jaksi umístila na třetím místě (viz foto,) a tak se i já můžu doma pochlubit bronzovou medailí 🙂

 

 

V mistrovském závodě až třetí, ale v hlavní roli televizního přenosu

Výsledky mistrovství republiky jsou již známy, nejúspěšnější kategorií pro Severku byla kategorie mužů. V mistrovském závodě obsadil v H21A  Vojtěch Král 3. místo, Marek Schuster 14. místo, v H21 B Martin Víčko Poklop 4. místo. Gratulace!

Komentátor televizního přenosu již na začátku závodu mužů předpovídal, že vítězem se může stát kdokoli ze špičkových závodníků, my jsme samozřejmě Vojtovi věřili, že to bude on, kdo pro zlato doběhne. Cestu mu odvážně prošlapával Maroš, který startujíce v hlavním finále, překvapil příjemně všechny své fanoušky a fanynky.Po vyrovnaném výkonu si dlouho v cíli užíval chvíle slávy, když se jeho jméno drželo na předních pozicích. S odstartováním hlavních favoritů pak nabralo mistrovské představení prudce na spádu a dramatičnosti. Bylo plné zápletek a zvratů, které vyvolávaly v divácích naděje a očekávání. A jen  Bretschneiderovo ucho slyšelo a Zlatý voči  viděly obrovské nasazení závodníků na trati. První hlášení Vojtova mezičasu nás uklidnilo, dostal se s přehledem do vedení. Ale na 13. kontrole se bohužel potvrdila slova stavitele o obtížnosti této pasáže a vedoucí závodník ztrácí svůj náskok…, který pak postupně stahuje a zkracuje časovou ztrátu na medaili, ale jakou ? Diváci na shromaždišti jsou ve velkém očekávání, sledují obrazovku a mezičasy, závod vrcholí. Vojtěch podává na trati bojovný výkon, ale přes Honzu Šedivého se již nedostává a Miloše Nykodýma neohrožuje, je z toho třetí místo. Za krásné sportovní představení si všichni tři na stupních vítězů užívají pochvalného potlesku diváků. Díky!

 

 

SP ve Finsku

Čtyřnásobný mistr republiky v orientačním běhu se prosadil i na závodech světového poháru

Nejsilnější disciplínou Vojtěcha Krále, nejlepšího orientačního běžce ČR loňského roku a šestého muže z mistrovství světa, je bezesporu sprint.

Když letos 7. května vybíhal na trať Mistrovství ČR ve sprintu byl jednoznačným favoritem. Parky, ulice a zákoutí v centru Brna nabídly zajímavý závod, kterým Král doslova prolétl bez zaváhání a získal tak již čtvrtý titul Mistra ČR.

Dalším vrcholem jarní sezony bylo klání nejlepších orientačních běžců na světovém poháru, který se konal na konci května ve Finsku v okolí Turku. Český reprezentační tým obsadil všechny disciplíny náročného programu a Vojtěch Král potvrdil ve všech disciplínách roli české jedničky a výkonnost vysoké světové úrovně.

Ve středu 24. května otevřely světový pohár smíšené štafety, běží dva muži a dvě ženy, ve kterých český tým obsadil 7. místo. Král zde zaběhl druhý nejlepší čas na úseku a vylepšil tak pořadí štafety.

Ve čtvrtek byl na pořadu sprint, jež se běžel dvoukolově.  Kvalifikace byla pro českého závodníka velmi úspěšná, přinesla mu 4. místo a fanouškům naději na medailové umístění. Ve finále Vojtěch Král potvrdil svoji skvělou formu šestým místem a dosáhl na tzv. velkou bednu, pouze 31 vteřin od vítěze Belgičana Yannicka Michielse.

V sobotu 27. května stála více než stovka závodníků na startu lesní disciplíny, krátké trati. V náročném terénu plném detailů vyžaduje navigace i technika běhu odlišný přístup než ve sprintu, ale i zde šumperský závodník podal skvělý výkon a v konečném pořadí obsadil 13. příčku, ztratil pouze 1:22 min. na vítěze, švédského závodníka Regborna.

Na start závěrečného závodu na klasické trati, 15 kilometrů v orientačně i fyzicky náročném terénu, nastoupili závodníci podle pořadí dosaženého v předchozích disciplínách. Král vyběhl do lesa jako šestý v pořadí, když rozestupy mezi závodníky byly jen ve vteřinách, za ním startovalo mnoho specialistů na klasiku a kandidátů na vysoká umístění. V průběhu závodu došlo k několika dramatickým momentům a změnám v pořadí, Král doběhl na vynikajícím 13. místě.

Český reprezentant a člen klubu Severka Šumperk Vojtěch Král potvrdil svými výkony příslušnost k užší světové špičce a přispěl k výborným výsledkům a motivaci celého týmu. Českou reprezentaci čekají brzy další významná klání, v nichž mohou usilovat o přední umístění, a to mistrovství světa v Estonsku na začátku července a světové hry v Polsku na konci téhož měsíce.

Napsáno pro www.sumpersko.net, kde najdete článek i s fotkami (http://zpravodajstvi.sumpersko.net/Orientacni-bezec-Vojtech-Kral-se-prosadil-i-na-zavodech-svetoveho-poharu-10547/clanek)

 

 

 

I v lednu sbíráme mistrovské tituly

Ti, kteří pilně trénují, maje na mysli, až se zima zeptá, teď mají závodní pauzu. Lyžaři specialisté, ale s plnou vervou odstartovali nadějnou sezonu lyžařského orientačního běhu. Naši tři zástupci si hned v prvních závodech, které se konaly třetí lednový víkend v Klingentalu, vedli velmi dobře. Petr Horvát obsadil v elitní kategorii mužů 2. a 3. místo, Hana Horvátová 3. místo v D20. Pěkného, zajímavého výsledku dosáhla štafeta v kategorii H21 – 7. místo v závodě MČR, a to ve složení Hana, Petr a Petr st. Horvátovi :-).

Mistrovství ČR na krátké trati (28. 1.), které se konalo na Rejvíze, bylo velmi úspěšné pro Petra Horváta, doběhl si pro mistrovský titul v elitní kategorii mužů! V závodě Českého poháru (29.1.) se Petr umístil na 2. místě a Hana v D20 vyhrála. Dosaženými výsledky se Petr nominoval na ME dospělých a Hana na MS juniorů v lyžařském orientačním běhu. Blahopřejeme a přejeme správný směr!

Petr Horvát na stupních vítězů (foto p. Tomeček)

Zakončení roku 2016

V sobotu 17.12. se sejdeme na zakončení roku 2016 (restaurace U Sanatorky), zde je program, ať se máte na co těšit!

  • v 11,00 hod. start hlavního závodu (připravuje Vojta)
  • cca ve 13,30 – 14,00 hod. start štafet (Kotel, novou mapu připravuje Vojta)
  • orientační labyrint, start cca v 15,00 hod. (nebo později s čelovkami)
  • promítání fotek z Kanady, Afriky, ze závodů
  • členská schůze cca v 17,00 hod.
  • hudbu si zajišťujeme sami (hudební nástroje jsou vítány)
  • další program a ukončení záleží na nás …

Zváni jsou všichni současní i bývalí členové klubu, jakož i další příznivci orientačního běhu ze Šumperka a okolí.

Zakončení sezony

Tradiční zakončení sezony se bude konat v sobotu 17.12. 2016, tentokrát přímo v Šumperku. Zázemí budeme mít v restauraci „U Sanatorky„, která je přímo u parkoviště, na kterém se scházíváme k tréninkům. Program bude bohatý, sejdeme se v 10 hod., abychom se proběhli s mapou (čekejte jako vždy překvapení), zahráli si oblíbené společenské hry, zhodnotili a zavzpomínali na uplynulou závodní sezonu. V odpoledních hodinách proběhne  také krátká členská schůze. Občerstvení i bohatou nabídku jídla zajistí restaurace. Těším se na vaši účast a hezky strávený předvánoční čas 🙂

 

Výlet s mapou na Granátovou horu

Ve středu 26.10. měli děti a učitelé prázdniny, a tak jsme  vyrazili na výlet s mapou sbírat zkušenosti do zajímavého terénu. Ze Sobotína jsme se vydali do lesa plného kamení a skal, který je zmapovaný pod názvem Granátovka. Prolezli jsme nejrůznější skalky a hrázky, a prošli jsme se po kamenitém chodníčku vedoucím po hřebenu. Děti si proběhly samostatně několik kontrol, zkusily si také postupy přes hustníky a pak už jsme spěchali do Losin, kde je čekala zasloužená sladká tečka za celým výletem 🙂 Foto k nahlédnutí zde.dsc00289

Přebor škol – poděkování

Jak jste si přečetli na FB závod proběhl  za psího počasí s účastí asi téměř 130 závodníků zkušených i začínajících. Nutno poděkovat všem školám a učitelům, kteří na závod děti a mládež přivedli, a v praxi jim ukázali, že sport, a orienťák zvlášť, se běhá za každého počasí. Děkujeme 🙂

Pořadatelský tým nebyl moc početný, ale o to více pracovitý. Tratě připravil Vojtěch Král, výpočetku zajišťoval Václav Král, start vedl jako na všech závodech, počínaje Přeborem škol a Mistrovstvím Evropy konče, Jarda Strachota za asistence Štěpánky Zindulkové a její kamarádky. Honza Kaprál a Zdenka připravovali mapy a v den závodu přidali ruku k dílu, kde bylo zrovna potřeba. Bezpečnost v průběhu závodu zajišťovala policie a vše zastřešovalo centrum Doris. Vše klaplo, až na to počasí…. Fotky si prohlédněte zde.