Mistrovství Středozemě ve sprintu

Rozhodcovské povinnosti na MČR na krátké trati způsobily, že jsem se zbytkem oddílu nezamířil na Velkou cenu Bulharska do Brna, ale směr Praha a dále na západ do Krušných hor. Budíček v půl páté ráno byl nic moc, no nějak jsem to přežil i bez kávičky. Každopádně poté co mě v Praze nabral Radims, vydali jsme se cestou dál na západ, se zastávkou v Buštěhradu, kde se zrovna konalo mistrovství Středozemě ve sprintu (=Mistrovství Prahy a Středočeské oblasti). Už při příjezdu do Buštěhradu jsem obdivoval rozlehlý chátrající zámek, který se v roce 2012 chystal velkolepě zachraňovat pan Rath. Bohužel to nějak neklaplo, ale třeba to nějak dopadne příště až ho pustí ;-). Hned při příchodu k místní ZŠ, kde bylo centrum (i s TOIkami) jsem u lavičky zahlédl Sosnu a Jéňu Švába, jak drží v ruce pivo. Od jejich kámoše jsem dostal taky ochutnat. Pivo nemělo jméno, mocnost byla neznámá, stáří odhadnuté, byl to domácí ležák, ale chuť měl docela dobrou. Bohužel jsem šel první “do lesa” a tak sotva jsem si  trochu cucnul, už jsem musel valit na start. Terén mě docela mile překvapil. Spousta schodů a úzkých uliček ve svahu. Škoda obrovské chyby, kdy jsem (nevím proč) pátou kontrolu přeběhl o více než 100 m a nabral jsem velkou ztrátu. Trochu mě taky zdržel průběh místním smeťákem, otravný čokl co mi šel po nohách a ukradená 17tá kontrola. Mapa byla dobrá, kresba čitelná, závody se mi líbily, ale výsledkově to stálo za nic. Doplatil jsem na nedostatečnou přípravu – nebyla ráno žádná kávička, žádná TOITOIka a to se pak do schodů těžko běhá….

image

Print Friendly, PDF & Email