Všechny dnes nás zasáhla zpráva o úmrtí paní Věry Čáslavské. Mnohé to přiměje k zamyšlení o vzorech v životě a ve sportu. Internet je jejích životopisů a úspěchů i neúspěchů plný. Stojí za to se s ním seznámit. Z besedy s paní Věrou z dubna 2013, které jsme se zúčastnili jeden moment, jak do jejího života vstoupil Šumperk a Jeseníky.
Před olympiádou v Ciuad de México, která byla v druhé půlce října 1968, musela značnou část své závěrečné olympijské přípravy přerušit a místo tréninků v šumperské tělocvičně „na Tyršáku“ se ukrývat před kolaboranty a okupanty v lesích. Postaral se o ni náčelník jesenické horské služby pan
Zerzáň. Když se dozvěděl, že ji za podpis manifestu Dva tisíce slov hrozí zatčení, ukryl Věru na chatě Vřesová studánka. Tam strávila dlouhé dva týdny s osamělou starou paní správcovou, která byla šťastná, že na chalupě nemusí být sama. „Neměla jsem k dispozici tělocvičnu, jen les, mech, místo kladiny poražené kmeny stromů a lesní stezky pro trénink kondičního běhu, trénovala jsem i výbušnost. Rovněž udržet mozoly na dlaních bylo důležité. Když se při cvičení na bradlech strhnou, je všem nadějím konec. Tak jsem na Vřesovce přehazovala lopatou uhlí, aby dlaně zůstaly v kondici“. Místo v tělocvičně trénovala v horách, což byla pro sportovce, který si naplánuje vyladění formy do posledního detailu katastrofa. Ale výsledek na olympiádě v Mexiku byl 4x zlatá, 2x stříbrná.
