Ve Strážisku proběhl dvojzávod naší oblasti a pro nás měl několik pěkných umístění na bedně. Umístění v mladších kategoriích byly překvapením a určitě i povzbuzením a příkladem ostatním k dalšímu úsilí při tréningu i závodech. Výsledky kategorií krátké trati a výsledky kategorií sprintu
Závody
Rubrika sloužící pro reportáže ze závodů.
Poslední závod před pandemií
Foto a text : Petr Horvát
Zatímco u orientačních běžců koronavirus tvrdě testuje psychickou odolnost, když po nekonečné zimní přípravě odložil začátek o-sezony na neurčito, lyžařští orientační běžci stihli sezonu odzávodit a nyní alespoň mohou bez výčitek odpočívat. I když ne tak úplně, přece jen se ME muselo obejít bez Italů a poslední dva závody i bez Norů, akademické MS se pak zrušilo úplně. Letošní sezonu LOB na mezinárodní scéně představovaly dvě kola SP, přičemž to druhé se jelo i jako ME – na obou akcích nechyběl Petr Horvát.
Vše, co si na letošní rok naplánujete, bude zřejmě jinak. To platilo i o prvním kole SP, které mělo začátkem února hostit Lotyšsko. V Lotyšsku však letos sníh celou zimu neměli, a tak se SP přesunul na konec února do švédského Umeå. V úvodním sprintu se Petr sžíval se severským terénem a obsadil 26. místo (+1:35). Na klasické trati se mu dařilo lépe – v úvodu sice dvakrát ztratil minutu chybnou volbou a jednou na minutu chyboval, zbytek závodu ale odjel v kontaktu, což mu vyneslo 23. místo (+9:22). Na krátké trati s hromadným startem, kdy se vyjasnilo a značně ochladilo, dojel Petr na 26. místě (+3:47). Program zakončily štafety, ve kterých Petr finišoval českému áčku, kterému dojel pro 5. nebo 8. místo. Nebo? Ono totiž z pravidel SP není vůbec jasné, jestli se má vyhlašovat redukované nebo neredukované pořadí. Body do SP se dávají 100% za redukované, vyhlašovat se má asi spíš neredukované, no ale diplomy našim klukům za 5. místo už nikdo sebrat nestihl. http://umeaok.se/wcup2020/
Druhé, chcete-li finálové kolo SP a mistrovství Evropy hostil stotisícový sibiřský Chanty-Mansijsk s obrovským biatlonovým stadionem a asi metrem přírodního sněhu. Zkrátka ideální podmínky pro LOB. Jen vrstevnic zde mohlo být méně, kopce se totiž často běhaly bez lyží a dolů to byl adrenalinový zážitek, a to to ani nezmrzlo. Prvním závodem byl sprint, Petr podal plynulý výkon a jako nejlepší z našich mužů obsadil 20. místo (+1:41). Následující den se jela krátká trať s hromadným startem, vítězné časy atakovaly hodinu. Petr mapově neustál začátek a ke konci mu chyběly síly, podal nejhorší výkon sezony a obsadil 28. místo (+11:53). Dalším závodem byly smíšené sprintové štafety, které byly mapově poměrně jednoduché. Petr jel s Petrou Hančovou a obsadili 16. místo v neredukovaném pořadí. Po dni volna se jela klasická trať se zajímavými volbami. Petr na nich až na jednu půlminutu moc neztrácel, dvakrát však udělal minutovou chybu. Díky zákazu startu Norů to však i tak stačilo na 19. místo (+15:37). Program zakončily tradičně štafety, Petr opět finišoval, přestože se Švýcaři dlouho snažili o opak, nakonec potvrdil papírové předpoklady a dojel pro 4. místo (v neredukovaném pořadí 5. místo). https://esoc2020.ugrasport.com/
V celkovém hodnocení SP patří Petrovi 25. místo s 66 body, Česko skončilo na 4. místě. Ve světovém rankingu je Petr na 23. místě, po odepsání loňské sezony se o dvě místa propadne. Více informací o těchto akcích najdete na webu české reprezentace http://team.ski-o.cz/ a sekce LOB http://www.ski-o.cz/ .
Činnost klubu orientačního běhu SK Severka Šumperk podporuje město Šumperk.
Poslední závody před příchodem korunavirózy
Sice opožděně, ale přece jen je zde info o dvou posledních vytrvalostních závodech letošní zimy.
Účastníci zažili jeden z nejhezčích víkendů na horách za celou zimu, sníh se letos držel jen v polohách nad 800 m. Paprsek nezklamal, neboť na půlmetr starého sněhu v průběhu pátku a soboty napadlo dalších 10 cm. Neděli pak prozářilo slunce. Tímto posledním závodem byla JESENICKÁ 24 HODINOVKA 6.-7. března. Letošní účast byla kvůli horším tréninkovým podmínkám slabší, ale nijak to nesnížilo výkony na trati. Třetí v hlavní kategorii Muži sólo skončil Vašek Král s úctyhodným výkonem 263,5km. Průběžně to bylo po 6ti hodinách 71,4km – po 11ti hodinách 138,6km – po20ti hodinách 214,2km). Foto v příloze, stránky závodu ZDE
VASŮV BĚH je nejslavnějším závodem v klasickém lyžování, koná se už několik desítek let. Účastní se jej téměř 16 000 závodníků. Letos se běžel 1.března. Kdo z našich členů se letos přes občerstvovací stanice Smågan, Mångsbodarna, Risberg, Evertsberg, Oxberg, Hökberg a Eldris dostal až do cíle, který je ve městě Mora? Na předposledním velkém vytrvaleckém závodě sezóny, o kterém vás informuji, úspěšně reprezentoval nás a Hlubočky Martin Poklop. Devadesát kilometrů v letošních těžkých podmínkách, na trati zasypávané čerstvým sněhem zdolal Víčko za 06:09:30 na 1082. místě. S přehledem zkušeného borce se vešel do 150% času vítěze a znovu po roce si odváží účastnickou medaili. V hlavní kategorii H21 se umístil v redukovaném českém pořadí 6-tý a ze všech českých účastníku to bylo 21.místo. Stránky závodu ZDE
Poslední úvaha na závěr. Nač jezdit tak daleko na sever , když téměř za domem se dá tak daleko a dlouho závodit.
Uplynulý víkend patřil dálkovým běhům
O uplynulém víkendu se borci ze Severky účastnili několika dálkových běhů. Víčko zabojoval na legendárním Vasaloppetu, kdy 90 km zaběhl v krásném čase 06:04:28. Devadesát kilometrů je ale některým z oddílu málo – Vašek se účastnil Jesenické 24 hodinovky, kdy za 24 hodin nakroužil na okruhu v okolí Paprsku úctyhodných 201,6 km i přes to, že jeho průdušky nebyly po nachlazení v nejlepší kondici.
Reportáž z mrazivého JeLyMana
Uplynuly již dva týdny uspořádání 27. ročníku JeLyMana. Jako pořadatelé jsme i přes velké mrazy odvedli dobrou práci, za kterou všem náleží velké díky! Podařilo se nám udržet tradici tohoto krásného závodu a přinést pozitivní zážitek mnoha závodníkům. Krátké ohlédnutí za JeLyManem najdete ve videu níže.
Co přinesl červenec 2017_Jak to viděla Zdenka_1. kapitola
Jak již jistě všichni příznivci orientačního běhu vědí, v prvním prázdninovém měsíci měli vrcholoví závodníci o zábavu postaráno, porovnávali své síly a vyladěnou formu na dvou vrcholných světových akcích, NokianWorldOrienteeringChampionships v Estonsku a WorldGames v Polsku. Obou soutěží se zúčastnil náš člen, Vojtěch Král.
Jelikož pisatelka tohoto textu na těchto akcích patřila do ne příliš početné skupiny českých fanoušků, přidává pár postřehů a fotek až nyní s mírným zpožděním.
Mistrovství světa, Estonsko
Sprint: Výsledky kvalifikace jsme se dověděli ještě cestou do Tartu, které bylo centrem mistrovství. Pro Vojtu nakonec postup do A finále klapl, ale výkon nebyl podle jeho představ.Druhý den na finále jsme již byli připraveni povzbuzovat všechny naše závodníky přímo v centru dění a na tratích. Náš hlavní úkol, správně rozmístit české vlajky, se nám podařilo splnit s pomocí českých kameramanů, kteří je pak také nezapomínali zabírat do záběru. Vojtěch startoval ve finále A mezi prvními závodníky, přiběhl v nejlepším čase. Pak ale nastala doba dlouhého čekání s odpovědí na otázku, kolik soupeřů ho překoná. Jak bývá na těchto závodech zvykem, nejlepší závodník sedí v křesle na podiu a užívá si svou slávu, dokud ho časem nepřekoná někdo další. V případě zmiňovaného finále pořadatelé na tento zvyk zapomněli a tak Vojta mohl vyklusávat a diváci na náměstí sledovat doběh favoritů. Jak víte z oficiálních výsledků, byla z toho velká bedna, 6.místo (stejně jako v loňském roce).
Sprintové štafety: Tento závod byl situován do jednoho z mála kopcovitých terénů v Estonsku, do historického města Viljandi, které se kdysi pyšnilo hradem čnícím nad jezerem. V současnosti se v místě hradu nacházejí jen ruiny s hradními příkopy a jezero je turistickým lákadlem. Město má také historické uličky a zákoutí, dominantní věž, jež kdysi bývala rezervoárem vody, a také udržované parčíky se zajímavými skulpturami. Aréna byla umístěna do amfiteátru, kde diváci mohli sledovat průběh i předávky. My jsme se většinou pohybovali v prostorách hradu, abychom závodníky viděli co nejčastěji. Na ruiny jsme mimochodem opět umístili české vlajky, abychom dali o českých závodnících vědět. Celý závod měl spád a byl opravdu divácký, např. vidět muže jak se odvážně a s maximálním nasazením pouští nejkratším postupem do hradního příkopu nehledě na roští a kopřivy, byl opravdový zážitek. Naše štafeta běžela náramně. Vojtěchovi se třetí úsek povedl, předával na druhém místě, v konečném pořadí jsme po tuhém boji obsadili krásné 4. místo.
Klasická trať: Téměř identický terén, který měli závodníci mistrovství, jsme měli možnost otestovat při vlastním závodě ještě před startem závodu MS. Nutno říci, že nebylo co závidět, bylo to o boji s terénem a divokou přírodou a také s vlastními zábranami pustit se neohroženě do bažin a neprostupných porostů. Přestože Vojta klasiku neběžel, povzbuzovali jsme nejen naše ženy i muže, ale i všechny ostatní závodníky, někteří zdolávali závěrečné stoupání do cíle s vypětím posledních sil. To vše platilo o famózním Olafu Lundanesovi, který si doběhl pro třetí vítězství na klasice v řadě. Překvapil tím i své rodiče, kteří dojati stáli na doběhu a sledovali jeho finiš. Pro našince je zajímavostí, že celému areálu klasiky v Rouge dominuje rozhledna, nestingtower (viz foto), kterou jsme si nazvali po našem jako čapí hnízdo (čápi jsou zde na každém sloupu, takže čapí hnízdo tu má opravdu svůj význam :-).
Krátká trať: Velmi drobně členitý terén porostlý nízkým neprůhledným a špatně průběžným porostem, to je pekelná kombinace, a přesně toto čekalo na závodníky mistrovství. Když jsme si před závodem koupili mapu s tratěmi, tak jsme si přáli, aby všichni naši důstojně doběhli a mohli být se svými výkony spokojeni. Vojtovi se to podařilo a my jsme dobře chápali jeho gesto v cíli, znamenající spokojenost, i když z toho bylo „až“ 12. místo. Vklínil se do výsledkové listiny mezi dva domácí závodníky bratry Sildovy. Vítězství si odnesl slavný a nepřekonatelný Thierry Gueorgiou loučící s kariérou, při flowerceremony se mu dostalo opravdového standingovation. Následně jsme si záludnosti terénu vyzkoušeli sami při závodě, ve kterém několikaminutové dohledávky nebyly vyjímkou, a znovu ocenili výkony všech úspěšných závodníků a tiše jim záviděli jejich schopnosti rychlé navigace.
Štafety: Přestože české vlajky opět vlály, nepomohly tentokrát k velkému úspěchu. První mužský úsek nás sice naladil do nervózního očekávání boje o medaile, ale technická chyba Šédi nás bohužel vrátila na zem. Vojta na třetím úseku dělal, co mohl, ale soupeři už byli daleko, stáhl alespoň dvě místa. Nebyla to sice taková lapálie jako při loňských štafetách ve Švédsku, ale výsledek stejný, 11. místo. S přehledem jsme porazili bratrskou polskou štafetu a o parník až dva štafetu kanadskou (20. místo), ve které běžela na 3. úseku Emily Kemp. Štafety měly i dramatickou zápletku, o níž se přičinila Tove Alexandersson na 3. úseku, když si při průběhu arénou spletla koridory, proběhla cílem a pak teprve byla pořadateli vrácena zpět. Řešila se i otázka diskvalifikace, ale naštěstí pro Švédky, neprošla. Že si závod dovedou užít i závodníci ze spodní části výsledkové listiny, ukázaly brazilské závodnice. Dobíhajíce do cíle téměř ve dvojnásobném čase než vítězky, předvedly oslavný finiš ve trojici stejně jako vítězové a radost měly snad ještě větší. A právě o tom je sport…
Z.Králová
Seriózní zpravodajství s kompletními výsledky celého českého týmu a s fotodokumentací najdete na: http://woc2017.ee nebo na https://cs-cz.facebook.com/czechorienteering etc.
Brno! Vojtěch počtvrté mistrem republiky!
Mistrovství České republiky ve sprintu bylo pro Severku úspěšné, v brněnských parcích a ulicích se dařilo. Vojta Král si doběhl pro titul Mistra ČR, a to už počtvrté, a tentokrát opravdu s mistrovským náskokem téměř 40 vteřin. Bylo to způsobem start – cíl, kdy měl nejlepší průběžný čas na každé z kontrol. V elitní kategorii mužů jsme měli další dva zástupce Maroše Schustera, na 13. místě a Martina Poklopa na 20. místě. Skvělá práce, Severka byla opravdu v nových dresech vidět! Na stupně vítězů se probojovala i Zdenka v D55 obsadila 2. místo. Výsledky ZDE.