Jukola- Joensuu

O víkendu 16.-18. června, kdy většina českých závodníků jela na svá béčka, se běžel jeden z nejslavnějších o-závodů na světě, finská Jukola, kterou absolvovala naše štafetová trojka Maroš, Víčko a Vojcek. Sedmičlenný závod, který startuje v 23:00 a končí většinou okolo 7 ráno, se letos odehrával v okolí Joensuu a to přesně v lesích okolo města Eno. Já osobně (Maroš) jsem se potkal na ubytování s Víčkem a mile jsme zjistili, že bydlíme asi kilometr od světoznámého střediska Kontiolahti, kde se každou sezonu prohánějí ti nejlepší biatlonisté. Neváhali jsme ani sekundu a zdejší tratě jsme omrkli a obzvlášť jsme byli zvědaví na tamní obávanou tzv. střechu.

K samotnému závodu: každý jsme tentokrát závodili v jiných barvách a dopřáli jsme si tak souboje mezi sebou. Nejlépe z nás dopadl Víčko, který běžel 5. úsek za klub OK Ravinen. Jako jediný si z nás letos vychutnal jaké to je stát na vyhlášení vítězů (vyhlašuje se nejlepších 25 štafet/klubů) a přebral cenu za celkové 10. místo. Vojcek v barvách IFK Mora OK měl letos smůlu, jelikož spoluběžec na 2. úseku měl technické problémy se světlem a nabral velkou ztrátu, kterou celá štafeta spolu s Vojtou na posledním úseku stáhla na 31. místo (99. místo po 2. předávce). Stejně jako Víčko běžel 5. úsek Maroš za klub OK PAN Kristianstad, i jeho klub se nevyvaroval potížím na prvních úsecích, ty však nebyly technické, ale jen mapové. Celkově to pak bylo 43. místo.

Jak jsme si vedli na úsecích? Na posledním úseku, který je obklopený těmi nějvětšími o-hvězdami, běžel Vojtas 13. nejlepší čas. Na 5. úseku se kolem sebe hezky srovnali Maroš s Víčkem. První jmenovaný porazil na svém úseku Víčka o pouhých 14 vteřin a seřadili se tak na 36. a 37. místě.

Letošní Jukola byla znovu nádherná a oproti loňskému roku přálo i počasí. Ti kteří jste tento závod ještě nezažili, tak vřele doporučuji. Běhat ve Finsku okolo slunovratu znamená, že i ve dvě ráno je pořád šero, ale jsou to také krásné terény a vždycky výborná atmosféra. Snad jen těch komárů by tam mohlo být méně…

V mistrovském závodě až třetí, ale v hlavní roli televizního přenosu

Výsledky mistrovství republiky jsou již známy, nejúspěšnější kategorií pro Severku byla kategorie mužů. V mistrovském závodě obsadil v H21A  Vojtěch Král 3. místo, Marek Schuster 14. místo, v H21 B Martin Víčko Poklop 4. místo. Gratulace!

Komentátor televizního přenosu již na začátku závodu mužů předpovídal, že vítězem se může stát kdokoli ze špičkových závodníků, my jsme samozřejmě Vojtovi věřili, že to bude on, kdo pro zlato doběhne. Cestu mu odvážně prošlapával Maroš, který startujíce v hlavním finále, překvapil příjemně všechny své fanoušky a fanynky.Po vyrovnaném výkonu si dlouho v cíli užíval chvíle slávy, když se jeho jméno drželo na předních pozicích. S odstartováním hlavních favoritů pak nabralo mistrovské představení prudce na spádu a dramatičnosti. Bylo plné zápletek a zvratů, které vyvolávaly v divácích naděje a očekávání. A jen  Bretschneiderovo ucho slyšelo a Zlatý voči  viděly obrovské nasazení závodníků na trati. První hlášení Vojtova mezičasu nás uklidnilo, dostal se s přehledem do vedení. Ale na 13. kontrole se bohužel potvrdila slova stavitele o obtížnosti této pasáže a vedoucí závodník ztrácí svůj náskok…, který pak postupně stahuje a zkracuje časovou ztrátu na medaili, ale jakou ? Diváci na shromaždišti jsou ve velkém očekávání, sledují obrazovku a mezičasy, závod vrcholí. Vojtěch podává na trati bojovný výkon, ale přes Honzu Šedivého se již nedostává a Miloše Nykodýma neohrožuje, je z toho třetí místo. Za krásné sportovní představení si všichni tři na stupních vítězů užívají pochvalného potlesku diváků. Díky!

 

 

SP ve Finsku

Čtyřnásobný mistr republiky v orientačním běhu se prosadil i na závodech světového poháru

Nejsilnější disciplínou Vojtěcha Krále, nejlepšího orientačního běžce ČR loňského roku a šestého muže z mistrovství světa, je bezesporu sprint.

Když letos 7. května vybíhal na trať Mistrovství ČR ve sprintu byl jednoznačným favoritem. Parky, ulice a zákoutí v centru Brna nabídly zajímavý závod, kterým Král doslova prolétl bez zaváhání a získal tak již čtvrtý titul Mistra ČR.

Dalším vrcholem jarní sezony bylo klání nejlepších orientačních běžců na světovém poháru, který se konal na konci května ve Finsku v okolí Turku. Český reprezentační tým obsadil všechny disciplíny náročného programu a Vojtěch Král potvrdil ve všech disciplínách roli české jedničky a výkonnost vysoké světové úrovně.

Ve středu 24. května otevřely světový pohár smíšené štafety, běží dva muži a dvě ženy, ve kterých český tým obsadil 7. místo. Král zde zaběhl druhý nejlepší čas na úseku a vylepšil tak pořadí štafety.

Ve čtvrtek byl na pořadu sprint, jež se běžel dvoukolově.  Kvalifikace byla pro českého závodníka velmi úspěšná, přinesla mu 4. místo a fanouškům naději na medailové umístění. Ve finále Vojtěch Král potvrdil svoji skvělou formu šestým místem a dosáhl na tzv. velkou bednu, pouze 31 vteřin od vítěze Belgičana Yannicka Michielse.

V sobotu 27. května stála více než stovka závodníků na startu lesní disciplíny, krátké trati. V náročném terénu plném detailů vyžaduje navigace i technika běhu odlišný přístup než ve sprintu, ale i zde šumperský závodník podal skvělý výkon a v konečném pořadí obsadil 13. příčku, ztratil pouze 1:22 min. na vítěze, švédského závodníka Regborna.

Na start závěrečného závodu na klasické trati, 15 kilometrů v orientačně i fyzicky náročném terénu, nastoupili závodníci podle pořadí dosaženého v předchozích disciplínách. Král vyběhl do lesa jako šestý v pořadí, když rozestupy mezi závodníky byly jen ve vteřinách, za ním startovalo mnoho specialistů na klasiku a kandidátů na vysoká umístění. V průběhu závodu došlo k několika dramatickým momentům a změnám v pořadí, Král doběhl na vynikajícím 13. místě.

Český reprezentant a člen klubu Severka Šumperk Vojtěch Král potvrdil svými výkony příslušnost k užší světové špičce a přispěl k výborným výsledkům a motivaci celého týmu. Českou reprezentaci čekají brzy další významná klání, v nichž mohou usilovat o přední umístění, a to mistrovství světa v Estonsku na začátku července a světové hry v Polsku na konci téhož měsíce.

Napsáno pro www.sumpersko.net, kde najdete článek i s fotkami (http://zpravodajstvi.sumpersko.net/Orientacni-bezec-Vojtech-Kral-se-prosadil-i-na-zavodech-svetoveho-poharu-10547/clanek)

 

 

 

Štafeta Severky na bedně i nedaleko Javorníka

Tradiční sprintovo – štafetová trojkombinace nás zavedla do Slezska, do terénů loňského Mistrovství Evropy. A Severka byla opět vidět!

Nejprve byl na programu sprint v parcích a centru městečka Javorník. Tratě byly zábavné, bylo na nich co řešit. Pánská elita, kde jsme měli největší zastoupení přinesla velké drama. Ještě v polovině závodu to vypadalo, že Vojcek na svojí parádní disciplíně najde přemožitele (dokonce to bral speaker Béďa za hotovou věc). Vojcek však na posledních kontrolách roztočil nohy na plné obrátky a vybojoval těsné vítězství před Honzou Petrželou. Maroš finišoval na 15. a Víčko na 20. místě, časově na dostřel od předních pozic. Zdenka byla v mladých veteránkách 10.

foto: Tomáš Bubela

Hlavní hřeb programu však měl přijít odpoledne, kdy jsme popojeli pár kilometrů na štafetový závod. Čekaly nás fyzicky velmi náročné tratě v parádním terénu klasiku, který se však na štafety vůbec nehodil. Naše štafeta takticky zamíchala se sestavou, čímž dokonale zmátla soupeře. Přítomnost Vojcka na prvním úseku ostatní tak rozhodila, že si v pohodě doběhl pro 100-vteřinové vedení. Víčko běžel zpočátku taky dobře a navyšoval náskok až na 3 minuty. Pak si ale řekl, že by to nebyla žádná zábava a trošku na ostatní počkal. Nepočítal však, že nechá 4 minuty v pytlíku (kde mimochodem hledal kontrolu společně s Honzou Kaprálem z mixové štafety) a vyšle Maroše do lesa na 2. místě se ztrátou 2 minut na Pardubice. Maroš ukázal, že se na posledním úseku cítí jako ryba ve vodě. Pavla Kubáta nechal běžet, ale zkušeně se prohnal kolem Pardubic a nedovolil se přiblížit ani ostatním štafetám. Drobná komplikace přišla v pytlíku, kde nechal 5 minut. To všechno ale jen proto, aby mohl lišácky najít jako první předsběrku a vychutnat si ZBM a LCE na finiši. Naše štafeta tak mohla usínat za šumění Račího potoka spokojená s 2. místem. Již zmíněná mixová štafeta byla 15. Zdenka posílila mixovou štafetu ze spřáteleného oddílu z Luhačovic a finišovala dokonce na 7. místě.

foto: Tomáš Bubela

V neděli nás na štafetách čekaly stejné kopce a o něco delší a hezčí tratě. Naše štafeta se prala s únavou a příliš se jí nedařilo, což znamenalo v konečném pořadí 5. místo.

Brno! Vojtěch počtvrté mistrem republiky!

Mistrovství České republiky ve sprintu bylo pro Severku úspěšné, v brněnských parcích a ulicích se dařilo. Vojta Král si  doběhl pro titul Mistra ČR, a to už počtvrté, a tentokrát opravdu s mistrovským náskokem téměř 40 vteřin. Bylo to způsobem start – cíl, kdy měl nejlepší průběžný čas na každé z kontrol. V elitní kategorii mužů jsme měli další dva zástupce Maroše Schustera, na 13. místě a Martina Poklopa na 20. místě. Skvělá práce, Severka byla opravdu v nových dresech vidět! Na stupně vítězů se probojovala i Zdenka v D55 obsadila 2. místo. Výsledky ZDE.

 

 

 

 

 

 

 

MM – zde je Víčkovo a Marošovo!

Předposlední dubnovou sobotu se běžela klasika v Otrokovicích v rámci Mistrovství Moravy. K nedělním štafetám v rámci Českého poháru štafet jsme se bohužel nepřidali.  Po sobotních výsledcích byl velký předpoklad, že mužská štafeta by zase „zlobila“. Klasika se běžela v kopcovitém terénu západně od řeky Moravy. Zde se začíná zvedat severovýchodní okraj Buchlovských hor. Běhalo se v listnatém lese a i hodně po loukách. Listnatý les byl převážně dobře průběžný. Průběžnost zhoršovalo jen překonávání hlubokých údolíček a i proto, že bylo deštivo, hřeby na botách „nezabíraly“. Hustníky zde měly nespornou kvalitou. Kdo se do tmavě zelené vydal často skončil bezradně, často i na „čtyřech“ na stezce od divočáků. Na tratích bylo poměrně hodně kontrol a tak nezbyl prostor pro dlouhé postupy. Rovněž bylo důležité s rozmyslem hospodařit s vrstevnicemi. Na závěr závodu tratě vedly bývalou „horou“, ze které v minulosti nechal Baťa splavovat zeminu. Tuto zeminu naplavil na bažiny na levém břehu Moravy jako podloží pro novou čtvrť Baťov. Tato zabušená oblast s vrstevnicovými detaily vytrestala nejednoho závodníka.  Naše výsledky ZDE.

Vojtas bere stříbro z nočáku, štafeta Severky zase začíná zlobit

Na 2. dubnový víkend bylo letos v o-kalendáři připraven oddílem OK Jihlava MČR v nočním a následně Český pohár štafet (B).  V sobotním podvečeru se závodníci sešli v kulturním domě v Rantířově. Start v 21:00 krásně osvětloval, krom všech čelovek, průzračný měsíc. Stavitel tratí si na začátek vybral část ve svahu s kameny a srázky, aby hned na to poslal všechny do rychlé a ploché části, kde některé hustníky mohl mapař vybarvit i černě. Hlavní kategorie mužů si to střihla hned dvakrát jelikož se běžely dva okruhy. Vojtas si s těmito okruhy pohrál skoro nejlépe a porazil ho o minutu jen Pavel Kubát (PHK). Takže Vojta bere stříbro a to se nám ten chlapec objevil na českém mistráku v nočním po dlouhých 9 letech. Ostřílený Vašek(22.) se po zkušeném výkonu nakonec mohl smát v cíli na Maroše, protože ten se v lese trápil a první individuální závod v drese Severky mu moc nevyšel (25.) Další medaili a to bronzovou nám z Jihlavy veze Jana v D35.

výsledky sobota

Na nedělní štafety dorazil Víčko, který tentokrát nočák vynechal. Do závodů tak Severka zase šla v té strašidelné sestavě Víčko, Maroš, Vojta. Víčis si tentokrát vzal první úsek a potvrdil, že má letos formu. Na divácké kontrole se objevil na druhém místě v balíku, ten se v pytlíku díky trochu nevyrovnaným farstám rozdělil, ale Víčko i tak doběhl druhý. Další úsek šel Maroš a ten se snažil držet se na čele co nejdéle to šlo. Na divácké to bylo 4. místo a v cíli rovněž, naštěstí žádná velká ztráta pro Vojtu Velikého, ten si na třetím úseku pohrál s ostatními finišmeny jako kočka s myší a již na divácké se ukázal na prvním místě, které s minutovým náskokem udržel až do cíle. Severka se tímto vítězstvím dostala do čela Českého poháru štafet a my doufáme, že tam vydrží až do konce roku

výsledky neděle

Zveřejnil(a) Jiří Čech dne 9. duben 2017

 

Leader z Jeseníku

OOB TJ Zlaté Hory uspořádal v centru Jeseníku, v městské zástavbě a parcích mistrovství Hanácké oblasti ve sprintu a mistrovství Hanácké oblasti sprintových štafet. Počasí přálo a kdo neuspěl na trati mohl si náladu vylepšit koupí ponožek a podkolenek s velkou slevou na krámku v sousedství schromaždiště.  Závodilo se v prostoru a na mapě kvalifikačního závodu sprintu loňského mistrovství Evropy. Tehdy se zde do finále sprintu ME kvalifikovali naši borci Víčko a Vojta. Víčko potvrdil z loňska zde získané zkušenosti, neměl konkurenci a zaběhl nejlepší čas v individuálním sprintu v H21 i na svém úseku ve štafetě. Anička Tichá doběhla v HDR na 5.místě, Honzík Cveček v kategorii HD10N vybojoval 2. místo, Johanka v D12 8.místo, Jana v D21 4. místo, Zdenka v D35 7.místo, Iveta v D45 2.místo, Vašek v H21 4.místo, Jurka v H35 13.místo, Pepa v H65 3.místo. Naši začínající borci Kuba, Ondra v H10C a Vítek v H14 sbírali zkušenosti a velmi pěkně zaběhli své závody. Odpoledne byly na programu sprintové štafety.  3.místo v hlavní kategorii vybojovala štafeta ve složení Jana, Víčko, Vašek, Zdenka. Výsledky sprintu ZDE a výsledky štafet ZDE .

 

 

 

První kufr aneb tady je opět Víčkovo

Hanácká jarní sezóna byla zahájena v sobotu v Týně nad Bečvou. Závodilo se za příjemného jarního počasí v okolí hradu Helfštýna. Mapa s názvem Helfštýnská hora dobře vystihovala charakter závodu. Právě v úbočí pod hradem, v hanácky netypicky skalnatém svahu, se nacházely ty nejzajímavější a nejnáročnější pasáže tratí, kvůli kterým si letošní První kufr určitě budou všichni dobře pamatovat.

Tady je Víčkovo! (foto Jan Honkyš)
Helfštýnská hora
Helfštýnská hora


Výsledkově jsem navázali na tradici Tady je Víčkovo! Víčko přijel (sice tentokrát bez stánku) a s přehledem zvítězil. Na druhé místo se rychlým horolezeckým závěrem dostal Vašek. Pepa i Ivetou si domů odvezli shodně pátá místa, Jana a Jáchym šesté. Pro Jáchyma to byl první závod v šestnáctkách a zvládl ho se ctí. Naopak Honzovi K. se první závod v osmnáctkách úplně nepovedl – tak doufáme, že příště to bude lepší. A to i Jurky – schválně se ho někdy na závodech zkuste zeptat, proč byl disk a jak dlouho (a kde) tu první kontrolu vlastně hledal.